Anaximandros
( 610 - 546 před n. l. )
( 610 - 546 před n. l. )
Anaximandros byl řeckým antickým filosofem, učencem a astronomem, byl i Tálesův žák. Svým výkladem o apeiru ( nekonečnu, neomezenu ) naznačil zvláštnost filozofického zkoumání světa. Apeiron považoval za počátek všeho. Při kosmogonickém procesu se působením protikladných tendencí teplého a chladného, suchého a vlhkého vyvinulo existující uspořádání světa. Anaximandros může být pokládán za zakladatele evropské přírodovědy, neboť v protikladu k mytologickým výkladům prosazoval výklad příčinný a empiricky ověřitelný. Napsal učebnici geometrie, vytvořil mapu světa, sestrojil model oblohy, kde se Země podobně jako jiná nebeská tělesa vznáší volně v prostoru, zdokonalil sluneční hodiny. Poprvé v dějinách vyjádřil v naivní formě ideu evoluce živých bytostí a člověka.