Apollonius z Pergé
( 262 - 190 před n. l. )
( 262 - 190 před n. l. )

Kolem roku 200 vynalezl Apollonius astroláb, jenž je historický astronomický přístroj, skládajíc se ze dvou kruhových částí, spojených ve středu čepem. Spodní část obsahuje systém souřadnic. Je ji možno také zavěsit, čímž je zajištěna její pevná poloha vůči povrchu Země. Vrchní část je z velké části průhledná a obsahuje sadu hrotů, označujících polohy významných stálic. Nastavením vzájemné polohy těchto desek je možno zobrazit aktuální polohu hvězd na obloze. Na vrchní části jsou také vystouplé hroty, umožňující odměřovat skutečnou výšku nebeských těles vůči kolmici zavěšeného astrolábu.
Astroláb ve středověku arabští astronomové zdohonalili o rtuťový horizont a používali jej ve sférické astronomii.
Astroláb ve středověku arabští astronomové zdohonalili o rtuťový horizont a používali jej ve sférické astronomii.