Hipparchos
( 190 - 125 před n. l. )
( 190 - 125 před n. l. )

Hipparchos byl nejvýznamnější starořecký astronom a výborný matematik. Pocházel z Nikaie v Bithýnii. Byl zastáncem geocentické soustavy. Stanovil několik významných astronomických veličin, jako např. délka slunečního roku s odchylkou jenom 6 minut oproti skutečnosti, sklon ekliptiky k rovníku, roční odchylku rovnodennosti ( precesi ).
Hipparchos dále určil vzdálenost Měsíce od Země na 60 zemských poloměrů, sestavil katalog 1 080 hvězd začleněných d 49 souhvězdí a rozdělil hvězdy podle svítivosti do 6 velikostí. K určování jasnosti hvězd zavedl stupnici hvězdných velikostí používanou dodnes.
Hipparchos dále určil vzdálenost Měsíce od Země na 60 zemských poloměrů, sestavil katalog 1 080 hvězd začleněných d 49 souhvězdí a rozdělil hvězdy podle svítivosti do 6 velikostí. K určování jasnosti hvězd zavedl stupnici hvězdných velikostí používanou dodnes.
Hipparchos nejspíše precesi jako takovou neobjevil , protože to předpokládá komplexnější úvahy , navíc založené na velmi dlouhodobém pozorování , přesahující lidský život . Jediné , co mohl , za předpokladu 40 letého nepřetržitého pozorování , zjistit , je , že při použití např. dřevěného úhloměrného kvadrantu o poloměru 10 m , a němž by dělení na 1 stupeň šedesátinný představovalo rysky o rozteči asi 17,5 mm , tak mohl naměřit úhlový posun cca 33 minut , tedy asi půl stupně , což by bylo i na tomto hrubém záměrném zařízení reálné . Ale dovodit z tak nepatrného posunu , že se jedná o celokruhový oběh , kolem pólu ekliptiky , to nemohl . Z tak krátkého úhlového posunu to nelze vůbec dovozovat , nicméně za 6000 let pozorování a stanovení znamení zvířetníku (astrolgy ) pochopitelně došlo k přesunu až do našich dní o 6000/26000 , tedy cca o 2 - 3 znamení .
Ale ani to nestačí na konstastování , že se severní koec zemské osy vrátí do výchozího bodu na obloze , ať již je ten výchozí bod stanoven jakkoliv .
Takže Hipparchos objevil v nejpleším případfě úhlovou změnu v poloze hvězd jako takovou , ale co doopravdy znamneá a čím je způsobena , nejspíš netušil a již vůbec ne , jak dlouho potrvá. (To "jak dlouho potrvá" totiž předpokládá premesu , že by nejprve "musil" vědět, že pohyb bude , generálně vzato , kruhový) .
Jak dnes již poněkud víme , je nerovnoměrný zřejmě po celé precesní kružnici (i to je jen přibližné) a ovlivněný . jak zatím konstatováno , těm vlivy, jež mohls být naměřeny . ale jaký bude za např. 13 000 let , quién sabé .Ale i tak přibližně platí těch 26 000 , získaných hrubou extrapolací .Prostě , až lidstvo absolvuje celou precesní kružnici , tak to bude vědět i na vteřinu přesně , pokud se zachovají do budoucnosti údaje , jež jsou nyní k dispozici , takže nějakým "smluvním bodem na precesní kružnici" může být třeba poloha hvězd naměřená třeba před 250 lety ale raději spíše jen před sto lety . Tak až v této úhlové poloze se opět budou nalézat hvězsdy ,tak to řekne , jak dlouho trvasla , ale jen jedna jediná precesní perioda , třeba ne vteřinu přesně . Ale jaká byla předtím a jaká bude potom , to nelze ani na mnoho vteřin říci . Jedná se protě o velký časový úsek , ještě k tomu ovlivněný mnoha faktory .